Bude se historie znovu opakovat ?
Citátu připisovanému Georgi Santayanovi „Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou nuceni ji opakovat.“ oponoval Mark Twain, když řekl, že „historie se neopakuje, ale často se rýmuje“.
Během první světové války evropské státy, které potřebovaly kapitál kvůli válce, pozastavily konvertibilitu měn vůči zlatu. Kumulované dluhy vyvolaly následné měnové šoky:
- Hyperinflace německé marky Weimarské republiky a rakouské měny mezi lety 1914 a 1923.
- Poincarého devalvace franku (tehdy byl francouzský frank jednou ze tří světových měn), ztratil 4/5 své hodnoty ve zlatě a zbavil se tak některých dluhů.
- další menší země díky svým dluhům byly nuceny řešit situaci úměrnými peněžními devalvacemi.
Důsledkem toho začal kapitál opouštět Evropu, aby našel útočiště ve Spojených státech, po skončení války téměř bez dluhů a se silným průmyslem. Tento tok kapitálu vyvolal silný vzestup dolaru a nafukování amerického akciového trhu v letech 1922 až 1929. Po implozi této spekulativní bubliny roku 1929, kdy akciový trh nadále klesal a americká ekonomika byla uvržena do tvrdé recese, peněžní tok se začal obracet. Kapitál unikal směrem od dolaru kvůli strachu z devalvace, což vyvolalo v roce 1931-32 krach trhu dluhopisů. Jak je známo, Spojené státy v r. 1934 jednorázově znehodnotily dolar proti zlatu.
Udělejme skok v čase o necelé století. V roce 2016 Martin Armstrong varoval, že FED bude nucen zvyšovat sazby, aby tak zastavil bublinu na akciovém trhu. Zvyšování úrokových sazeb vyvolá celosvětovou dluhovou krizi a pravděpodobně i zhroucení trhu dluhopisů, stejně jako v letech 1931-32. M.A. tedy radil svým klientům, aby odprodávali státní dluhopisy a kupovali dluhopisy korporátní od nejlepších společností - známé "Blue Chips" - a zároveň se vyhnuli dluhopisům od bank nebo pojišťoven, které jsou nuceny držet ve svých portfoliích až 85% dluhopisů státních. Nyní jsme v r. 2019 a předpověď M. Armstronga se skutečně začala naplňovat, FED se snaží zvyšovat sazby a přitom nevyvolat paniku na finančních trzích. Volatilita na finančních trzích se však zvyšuje a díky faktorům jak politické tak ekonomické povahy, obchodním válkám atd. je celková situace značně nejistá.
Jak už je to obvyklé, zatímco sdělovací prostředky hlavního proudu se zabývají druhotnými problémy a odpoutávají tak pozornost obyčejných lidí, skutečné a znepokojivé problémy začínají hýbat trhy. Finanční elity nemají zájem na tom, aby veřejnost byla pravdivě informována, to by vyvolalo předčasnou paniku. Nicméně "smart money" už začaly migrovat do bezpečných aktiv. Proto můžeme od konce r. 2018 pozorovat vzestupný pohyb ceny drahých kovů. Tento pohyb se bude postupně urychlovat s tím, jak akciové trhy a řada dalších nadhodnocených aktiv půjde dříve nebo později dolů.
Dá se říci, že jsme privilegovanými svědky prvních kroků globální změny v mezinárodním měnovém systému, což si vyžádá masivní přecenění drahých kovů. Pokud se ale podíváme do dávné historie, devalvace hodnot měn se jí táhne jako stříbrná nit. Poznala ji stará Římská říše, Čína a další státy. Měny jsou totiž představitelem dluhu, peníze představitelem hodnoty. Za určité množství zlata si lze dnes opatřit zhruba stejnou užitnou hodnotu jako před dvěma tisíci let, kdežto minulé měny dávno zanikly.
