Hledání nových finančních nástrojů ve světle aktuálního světového dění.
Digitální měny, resp. kryptoměny dnes jsou v podobné situaci, jako stál internet začátkem devadesátých let. Na jedné straně jsou patrné jejich výhody, ovšem na straně druhé je na ně zatím pohlíženo velmi opatrně. Nicméně technologický vývoj a stav technologie blockchainu prokázal, že jsou životaschopné. Bitcoin byl uveden v lednu 2009 a od té doby jeho blockchain funguje, tj. už po dobu přes 10 let, přičemž po 99,99% této doby byl systém dostupný. Ať už jde o digitální měny, resp. kryptoměny, zatím jsme teprve na začátku jejich masového rozšíření.
Podobně jako v čase před masovým rozšířením internetu, podobně tak i v oblasti digitálních měn začínají vznikat určité státní regulace. Ve spojených státech jde o "Executive Order on digital assets" Bidenovy administrativy, v Evropě právě parlamentní komise projednává regulatorní rámec pro kryptoměny. Stojí za zmínku, že díky tomu došlo k poklesu některých kryptoměn, jmenovitě BTC a ETH:
O co tady jde ? Kryptoaktiva vydaná a/nebo obchodovaná v EU „budou podléhat minimálním standardům udržitelnosti životního prostředí a budou vytvořeny a udržovány plány postupného zavádění, aby byla zajištěna shoda“ s těmito požadavky, podle konečného návrhu pro trhy s krypto aktivy (MiCA legislativa). Hospodářský a měnový výbor bude o návrhu zákona hlasovat a v neočekávaném zvratu návrh zákona dostal pozdní dodatek, který má za cíl omezit používání kryptoměn udržovaných energeticky náročným výpočetním procesem známým jako koncept proof-of-work, kam současně jak BTC tak ETH patří. V případě ETH, kde vzniká varianta ETH 2.0 se plánuje přechod na tzv. koncept proof-of-stake. V případě BTC ale tato možnost není. V případě prosazení legislativy by tak v případě BTC mohlo dojít v Evropě v zásadě k jeho oficiálnímu zákazu. (Podle posledních zpráv - 14.3.2022 - toto nakonec nebylo odhlasováno.)
To vše je samozřejmě mnohem složitější a má více aspektů. Centrální banky uvažují o zavedení vlastních digitálních měn a nerady budou mít konkurenci. Nicméně např. Spojené arabské emiráty zaznamenávají nebývalý růst obchodování s kryptoměnami. Do krajiny proudí miliardy dolarů, které obcházejí bankovní systém při investicích a obchodních transakcích. Kryptoměny si oblíbili zejména Rusové, kteří se tak vyhýbají jakýmkoliv sankčním omezením. Není se proto čemu divit, že nedávno USA prohlásily kryptoměny a zejména Bitcoin za hrozbu pro národní bezpečnost – a pro postavení dolaru jako takového. Nicméně pokusy dostat je pod přísnou kontrolu západních regulátorů nepřinášejí kýžený výsledek a kryptoměny se stávají jednou z front finančně-sankční války.
Druhou frontovou linií je pak zlato. Nedávno začali američtí zákonodárci diskutovat o pokusech zakázat obchodování s ruským zlatem, které je uskladněno v Rusku a nespadá pod zmrazení západních aktiv. Pod sankcemi se najednou ocitly ruské rafinační závody, ale poté se proces zastavil. To nesporně souvisí s nedostatkem fyzických drahých kovů v systému COMEX a LBMA. Kolaterární škody totiž mohou být vysoké.
