Oficiální re-monetizace zlata nastane za 5 dní - 29.3.2019
V r. 2016 se peněžní autority zemí G5 dohodly na nových pravidlech pro zaúčtování zlatých rezerv. Banka BIS, sídlící ve Švýcarské Basileji, označovaná také jako centrální banka všech centrálních bank, v rámci nových pravidel označovaných jako „Basel III accord", vstupujících v platnost k 29.3.2019, posunuje zlato z kategorie 3 do kategorie 1. Co to znamená ? Zlato bylo doposud považováno za rizikové aktivum a bylo započítáváno v rezervách bank pouze z 50% jeho hodnoty. Nově bude započítáváno na 100% hodnoty. To znamená, že jako mávnutím kouzelného proutku se hodnota části aktiv bank v podobě fyzického zlata k tomuto datu zvýší na dvojnásobek. To je také logickým důvodem, proč v r. 2018 banky skupovaly zlato v historicky bezprecedentním měřítku.
K tomu něco z historie. Na konci 2. světové války byl vytvořen peněžní systém známý jako Bretton Woods. Směnné kurzy měn vůči americkému dolaru jako základní mzinárodní měně byly fixovány a současně byla stanovena pevná cena zlata na úrovni $35/unci.
Tento systém se ale začal v šedesátých letech minulého století hroutit díky zvyšující se konkurenceschopnosti ostatních ekonomik (Japonsko, Evropa) a tím zvyšujícímu se toku amerických dolarů z USA („vývoz USD“), které musely ostatní centrální banky absorbovat. Došlo ke skupování zlata za dolary díky jejich relativnímu nadbytku. Proto byla v r. 1968 vytvořena jakási záplata – tzv. two-tier gold systém, na kterém se shodly země zúčastněné v tzv. London gold poolu. Během pěti měsíců předcházejícím této úpravě absorbovaly spekulace zlato za téměř 3 miliardy USD. O toto zlato přišly IMF a centrální banky gold poolu, mj. USA. Peněžní autority se proto zavázaly neprodávat monetární zlato na Londýnském trhu a ostatních trzích. Účelem bylo zachovat stávající oficiální zlaté rezervy. Tím vznikl privátní, volný trh se zlatem oddělený od zlatých státních rezerv.
Nicméně s pozdějším nárůstem problémů v americké ekonomice v kontextu celosvětového vývoje a stoupající inflací začala cena zlata stoupat. Stoupala poptávka po zlatě a snaha zbavovat se dolarů. Nastala obava o pozici dolaru jako dominantní rezervní měny a schopnost pokrýt americkými zlatými zásobami zvyšující se dolarové emise. Tehdejším prezidentem Nixonem byl proto vyhlášen plán, který ukončil konvertibilitu dolaru na zlato a zavedl mzdové a cenové restrikce. Tím de facto skončil systém Bretton Woods. Tato událost bývá nazývána jako „Nixonův šok“, oznámením tehdejším americkým prezidentem v televizním projevu dne 15.srpna 1971.
O reverzaci tohoto statutu quo několika posledních desetiletí v souvislosti s pravidly Basel III se ovšem běžně nedozvíte, podobně jako o jiných zásadních věcech, které se dotýkají aktuálního vývoje světových ekonomik. Podle dřívějšího názoru, který vyslovil Paul Brodsky a Lee Quaintance z firmy QB Asset Management, umělé potlačování ceny zlata v posledních letech prostřednictvím obchodování s deriváty mělo umožnit redistribuci zlatých rezerv mezi centrálními bankami na pozadí a v souvislosti s plánovanou podstatnou revaluací ceny zlata s cílem podpořit klesající důvěru ve fiat měny, tj. návrat ke zlatému standardu. Z různých příznaků se zdá, že monetární reset po vyčerpání možností fiat systémů bude v relativně brzké době nezbytný. K zajištění důvěryhodnosti takového resetu může sloužit právě zlato jako přirozený kolaterál první volby se svou tisíciletou historií v roli peněz.
Nebylo by určitě moudré investovat proti centrálním bankám. Současné, zatím ještě uměle nízké ceny zlata a stříbra, lze považovat spíše za dárek od BIS a ostatních centrálních bank.
